Domy s pečovatelskou službou od 1. března nově

Jedná se tedy o domy určené pro bydlení seniorů a osob se zdravotním postižením za účelem řešení bytové situace těchto osob, které si z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení nejsou schopny pořídit nebo udržet bydlení v tržním sektoru. I nadále bude v těchto domech poskytována pečovatelská služba těm nájemníkům, kteří mají uzavřenou smlouvu o jejím poskytování, nebo si tuto smlouvu uzavřou, a v takovém rozsahu, jaký si ve smlouvě sjednají. Je tedy zřejmé, že pro současné ani budoucí nájemníky těchto domů se nic na dostupnosti pečovatelské služby nemění. Proč bylo tedy potřeba přistoupit k této změně?

Ve své podstatě jsou DPS domy s běžnými nájemními byty, ve kterých bydlí osoby, kterým je (nebo by měla být) poskytována pečovatelská služba. Tento druh sociální služby je zákonem o sociálních službách definován jako terénní (případně ambulantní), to znamená, že služba je poskytována v terénu – v domácnostech uživatelů, nikoli v zařízení sociálních služeb. Proto DPS nejsou zařazeny mezi zákonem vyjmenovaná zařízení sociálních služeb, jako např. domovy pro seniory (dřívější domovy důchodců), ve kterých je poskytována zdravotní
a ošetřovatelská péče po dobu 24 hodin, a se kterými velmi často veřejnost DPS zaměňuje.

Problémy, které při pronajímání bytů v DPS vznikají, souvisejí právě s podmínkou poskytování pečovatelské služby, která je v současné době v souladu s příslušným zákonem a standardy kvality poskytována výhradně na základě uzavřené smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem. Pokud by trvání nájmu bylo touto povinností striktně podmíněno, vznikaly by v praxi velké problémy v případě, kdy nájemce smlouvu vypoví (důvody mohou být různé, např. finanční, neboť poskytování pečovatelské služby je opět v souladu se zákonem poskytováno za úhradu dle sazebníku schváleného radou). To by zakládalo městskému obvodu povinnost (minimálně morální s ohledem na věk a sociální situaci nájemců) zajistit náhradní bydlení. Proto je poskytování pečovatelské služby v současně platných zásadách „pouze“ zvýhodněno v bodovém hodnocení, na základě kterého se sestavuje pořadí žadatelů o byt. Stává se však, že žadatel o byt má uzavřenou smlouvu o poskytování pečovatelské služby, kterou např. do tří měsíců po uzavření nájemní smlouvy k bytu v DPS vypoví. V současné době bydlí např. v DPS Gajdošova celkem 105 nájemců, z nichž pouze 44 má uzavřenou smlouvu o poskytování služby, navíc 1/3 z nich využívá pečovatelskou službu pouze 2x měsíčně. Je tedy zřejmé, že žadatelé o byt v DPS tak řeší především svou bytovou a celkovou sociální situaci, neboť společným jmenovatelem osob poptávajících sociální bydlení je nízká uplatnitelnost na volném trhu s byty a vzhledem k absenci tzv. sociálních bytů (např. bytů s menší podlahovou plochou a tedy nižším nájmem, nebo bytů bezbariérových) jim nic jiného nezbývá. Tato situace je obdobná také v jiných obvodech a městech po celé republice. Zásady pro uzavírání nájemních smluv k těmto bytům byly tedy upraveny tak, abych městský obvod umožnil žadatelům o byt legálně řešit své potřeby. Název Domy zvláštního určení pak lépe vystihuje charakter bydlení.