městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz

Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno velké obdélné náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější radnice. Na zvláštním prostoru je umístěn kostel sv. Václava, který je v jádru gotický. Měšťanská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku 20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnil přestavbu celého města. Výsledkem toho je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně.
Zvláštností, typickou pro Ostravsko je soubor jedinečných technických památek areálů dolů s dominantními těžními věžemi, místy s dochovaným původním vnitřním vybavením.

Městská památková zóna Moravská Ostrava
prohlášena Vyhláškou MK ČR ze dne 10. září 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, publikovanou ve Sbírce zákonů č. 476/1992.
Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc. č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc. č. 3515/6, přechází parc. č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc. č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc. č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc. č. 991/2, ulici Sadové parc. č. 1000, po hranici parc. č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice parc. č. 3652, po vnitřním okraji parc. č. 1519/21, 3372/1, přechází parc. č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc. č. 3582/1, parc. č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc. č. 3576/1, hranicí parc. č. 1800/1, přechází ulicí Českobratrskou parc. č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc. č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc. č. 3564, přechází parc. č. 3560 a znovu po ulivi Žerotínově parc. č. 3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc. č. 3559, hranicí parc. č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc. č. 3550/1 k parc. č. 3515/5, kde se hranice uzavírá.

Městská část - PŘÍVOZ
Jako vesnice poprvé zmiňován v roce 1377, do městské podoby se začal utvářet až v návaznosti na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2. polovině 19. století.
Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty - kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníkové náměstí s dominujícím dvouvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900 byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Také tato urbanistická lokalita patří mezi nejhodnotnější na území Ostravy.

Památkové ochranné pásmo:
vyhlášeno NVO Ostrava, odborem kultury dne 19. 3. 1987, č.j.: kult. 974/87/1/Prym.
Vymezení hranic:
OP začíná na ul. Zákrejsově p. č. 905, dále pokračuje jihovýchodně podél této ulice na ulici Špálovu, p. č. 904/1, přes křižovatku ulic Na Můstku a Špálova na ul. Macharovu, dále podél ul. Macharovy na křižovatku ulic Nádražní a Mariánskohorské, pokračuje jihozápadně po ul. Mariánskohorské v ose ulice p. č. 412 (v ose ulice je rozdělení k. ú. na Přívoz a Mor. Ostravu), dále až k ulici Ostravské, dále podél ul. Ostravské severozápadně po hranici p. č. 388/42 (ul. Ostravská) až k ul. Nádražní p. č. 949/1, odtud přechází kolmo přes ulici na ulici Špálovu, podél této ulice severovýchodně k ul. Wattově p. č. 952 (odtud kolmo přes ulici směrem přes dvůr SPŠ stavební), dále p. č. 269, 77/2 (parcely patřící k objektům), dále p. č. 77/1 (objekt), kolmo přes ul. Zákrejsovu na výchozí místo p. č. 905.
Je navržena MPZ Přívoz.